Krátká historie včelařského krmítka

Jakubovské včelařské krmítko spatřilo světlo světa v Jakubově (malá vesnice v okrese Karlovy Vary) již v roce 1983, kdy bylo původně používáno pro mé vlastní potřeby ke včelaření. Během deseti let prošlo krmítko velkou proměnou, bylo testováno a vylepšováno, což bylo samozřejmě závislé na možnostech tehdejších materiálů a jejich způsobu zpracování. Již v té době jsem krmítko samozřejmě srovnával i s průmyslově vyráběnými konkurenty, u nich se vždy ukázala nějaká problematika, která krmení ztěžovala. Po důkladném testování jak našeho krmítka, tak konkurence, jsme usoudili, že je krmítko konkurence schopné a můžeme s ním na trh, přičemž s novými materiály a technologiemi stále procházíme jistým progresem a snažíme se udržet tempo s dobou.

Jako vhodným řešením se ukázalo použití plováku na hladině cukerného roztoku ve vhodné nádobě. Jako hlavní výhoda včelařského krmítka je bezesporu jeho plocha krmného prostoru, která umožňuje včelám v hojném počtu – u menších krmítek tisíc jedinců, u jedenáctilitrových až třikrát více včel pracovat v krmítku na zpracování dodaných zásob.

Takové množství včel příznivě ovlivňuje krmnou hektiku, která nastává po nasazení krmítek s malou plochou pro odběr a jev, který každý včelař zná, kdy se před včelínem, nebo včelnicí „žení všichni čerti“ se u Jakubovských minimalizuje. Včely se totiž tolik nestresují, nemusí „stát ve frontě“, až se u krmítka uvolní nějaké místo.

Velkou předností Jakubovského řešení je přímé propojení krmítka se včelím tělesem, neboť krmítko je nasazeno na strop úlu a pomocí středového průlezu se včely dostávají do prostoru krmítka na plovoucí drcený korek, který slouží jako plovák a ze kterého včely odnášejí do úlu krmný roztok. V takovém případě teplo, které se uvolňuje z úlu stoupá až do krmítka a příznivě tak ovlivňuje teplotu v krmítku, tedy i krmný roztok.

Včely v takovém případě po dobu chladných dnů i nocí nemusí přerušit proces krmení. Krmítko je dostatečně utěsněno víčkem a včely se nemusí vyrovnávat s nepříznivým prouděním vzduch a únikem vytvořeného tepla.

Další předností této pomůcky ke krmení je také jednoduché usazení krmítka na otvor ve stropě úlu (6-15 cm) a po celou dobu krmení není nutno krmítko z úlu opakovaně odstraňovat za účelem jeho doplňování. Takovou schopnost ocení hlavně ti, kteří se řídí pravidlem – nerušit, nerušit, nerušit a tento postup nakonec uvítají obě strany.

Také odpadají potíže se včelami-zlodějkami a jiným nežádoucím hmyzem. Krmítko je konstrukčně sestrojeno tak, aby nedocházelo při doplňování ani k minimálnímu kontaktu se včelami a proto jej mohou obsluhovat i nevčelaři a to po krátké instruktáži.

Po skončení krmení se plovák – korková drť propláchne vodou (možno přidat několik kapek sava) a nechá se vysušit před uložením, možno též vložit do vyhřáté el. trouby při teplotě 100 °C.